Kapitola 1

16. prosince 2014 v 12:33 | Lucky14 |  Legend of the Magik: Zrození vyvolené

Ps: Slovo Magik čtěte česky, tak, jak ho slyšíte.

Legend of the magik: Zroení vyvolené gramaticky opraveno
Kapitola 1
Zrada ve vlastních řadách

"Ve dnech časů nejistých, tj. ve dnech, kdy bude elemntálnímu světu a jiným fyzickým světům hrozit zkáza, neboť element temnoty nabude plné síly, neboť bůh temnoty navrátí se z propasti a zlo Inteligentních bytostí oddělí je od samotného Hypera, Boha světla, zrodí se bojovník, magik, jemuž svou sílu propůjčí sám Hyperos, neboť i přes své přirozené slabosti bude tento magik oddaným služebníkem Boha světla. Tento bojovník zničí služebníky temnoty a světlo s temnotou střetnou se v konečném boji. Znamení světla zabliká v den narození bojovníka, tak stane se v roce 2000. Znamení světla však tento magik neponese, aby bylo zachováno právo jeho volby. Ovšem i tento bojovník může se stát služebníkem temnoty, padne-li do špatných rukou."

Kronika elementálního světa - mýty a legendy: Legenda o magikovi.
Zavřel knihu. Už ani nevěděl po koliké tu legendu letos četl. Jediné, co věděl, že temnota začala ničit elementální svět, v čele se samozvaným Pánem zla, který se objevil před více, jak půl rokem. Byl vyslancem samotného Boha temnoty. Ignitos vstal a uklidil knihu na dřevěnou polici, mezi ostatní knihy, které také nebyly zrovna nejtenčí. Ignitos byl magik. Magik byl jedním z mnoha tvorů v elementálním světě a patřil mezi ty nejinteligentnější. Magikové vypadali převážně jako lidé, až na pár rozdílů. Měli polštářky s drápy, hýbali ušima, jejich chrup byl ostrý. Měli hbitost a ostražitost šelem a jejich druh měl dvě jádra. Zvířecí i lidské. Pohybovali se po dvou, ale i po čtyřech nohách. Ačkoliv se na první pohled mohlo zdát, že mají anatomii téměř jako lidé, jejich kosti byly srostlé tak, aby jim umožnovaly tyto pohyby. Fyzicky byli velmi silní a pomocí jejich pro lidi nadpřirozené magiky dokázali ovládat vždy jeden z těchto elementů: Neutrální, ohnivý, ledový, elektrický a zemní, ten byl také někdy nazývaný přírodní. S příchodem elementární temnoty se objevil ale i temný element. Žili mnohem déle, než lidé a byli skoro nesmrtelná rasa, smrtelně zranitelná jen na jednom místě. Byli také vládnoucí rasou, ale plně podřízení Bohu světla. Ignitos sám byl 190 cm vysoký, měl krátké tmavě hnědé vlasy strniště, hnědé oči. Byl to mistr ohnivého elementu. Vždy měl vytažené drápy, protože byl vůdcem strážců. Strážci byli vládnoucí magikové, kteří hlídali elementální svět a především rovnováhu mezi světy a bylo jich celkem pět. První z nich už před více lety vybral na tento úkol sám Bůh světla Hyperos. Od té doby se tento vládnoucí a zároveň ochranný post dědil na prvorozeného potomka. Ignitos trávil hodně času v hlavním chrámu strážců. Sešel po čtyřech se shora, kde byla knihovna, až do přízemí. Přišel do prázdné místnosti, kde byla dvě znamení na zdi a na jedno z nich se zadíval. Bylo to znamení zmíněné v té pasáži, kterou před tím četl. Bylo 13. Června roku 2000, téměř polovina roku byla pryč a nezdálo se, že se zminovaná legenda aspoň trochu naplňovala.

Druhý den kolem páté hodiny ráno se Ignitovi rozdrnčel telefon:
"Ano?" Ozval se do něj rozespalým hlasem.
"Ignite, tady Constantin, omlouvám se, že volám tak časně."
"Co se děje? Už přišel čas?"
Zeptal se Ignitos klidně a nezdálo se, že by mu to probuzení nějak vadilo.
"Ano, nejspíš ano. Poletíme do nemocnice, takže dneska nebudu v chrámu."
Constantin byl další strážce a v posledních dnech se svou ženou očekávali narození dcery, které právě přišlo.
"S tím samozřejmě počítám a nejen dnes. Dej mi potom vědět, jestli jsou obě dvě v pořádku." Položil mobil, který se lišil od těch, co v té době měli lidé.
Vypadal sice jako dotykový mobil, ale měl svítící neony a mimo displej už ani jediné tlačítko. Ignitos měl červené neony, ale k výběru jich byla celá řada. Ignitos už nespal, potom co se umyl a posnídal, vydal se do chrámu poprvé od té doby, co byla zavražděna jeho žena a malý syn. S jeho bratrem doma snad jen přespával. Nejvíc ho trápilo, že nikdy nepohřbil svého syna, protože dosud nenašel jeho tělo.

Po 10 hodině už Ignitos se svými pomocníky a ostatními strážci řešil škody, které napáchal nejsilnější magik, co se kdy v elementálním světě objevil, on byl právě první magik, který ovládal všechny elemnty, co mohli magikové ovládat a k tomu ještě temný element a sám se nazýval pánem zla, nebo dokonce služebníkem Beelzethora, Boha temnoty. Neobjevil se náhodou, vytvořil ho jiný magik jménem Draik, který se ještě jako mládě ztratil ve světě lidí, kde s ním bylo špatně zacházeno, ne protože by lidé neznali magikové jako takové, naopak právě strážci často jednali s lidmi v rámci bezpečnosti nejen jejich elementálního světa, ale i ostatních světů, ale jednoduše proto, že Draik nejspíše padnul do špatných rukou. Draikův vztek během jeho dětství rostl a sílil a Draik nakonec přísahal pomstu nejen lidské rase, ale i té vlastní. Nakonec si usmyslel, že si oba světy podmaní. Byl nebezpečný především tím, že na světě byste nenašli lepšího vědce. Ve svých touhách Uzavřel Draik smlouvu s Beelzethorem, který mu dal k dispozici temnou dimenzi Ignitos měl jen málo informací, ale předpokládal, že Draik vytvořil tohoto temného magika, který ovládal všechny elementy (samozřejmě kromě světlého), proto, aby jej použil k dosažení svých cílů, poněvadž on sám se od ostatních magiků nelišil a nemohl se měřit s pěti strážci. Ignitos usoudil, že onen vytvořený magik, dnes známý jako Pán zla, se Draikovi vzepřel a sám teď mínil podmanit si světy. Tomu nahrávalo i to, že Draik krátce po jeho stvoření zmizel neznámo kam, i když posledního půl roku se vracel, a také pátral s vlastním zájmem po tom, zda se nenarodilo mládě, o kterém mluvila jedna z legend.
Ignitose vyrušila ze čtení zpráv o posledním útoku Pána zla, jehož bližší identita zůstávala neznámá, podivná blikající záře. Všimli si jí i ostatní. Ignitos jediný šel k místu, odkud záře vycházela. Polkl, když zjistil, že blikající záře vychází z místnosti se dvěma znameními. Dodal si odvahy a viděl jasně, jak znamení světla zářivě bliká. Stál jako připoutaný a koukal na něj i po tom, co již zhaslo.
Vytrhl ho až mobil, který zapípal krátce po té, co znamení přestalo blikat.
Vytáhl mobil a přečetl si příchozí SMS: "35 cm, 1,8 kg. Obě jsou v pořádku. Constantin."
Ignitose to zarazilo ještě víc a chvíli mu trvalo, než si to uvědomil. Když se vzpamatoval, blesku rychle se vrátil do hlavní místnosti, kde na něj všichni čekali.
"To bylo…" Začal pomalu, nejistě mluvit jeden ze strážců.
"Ano." Přitakal mu Ignitos, ještě než stačil dopovědět svou otázku.
"Takže je to pravda." Pronesl další ze strážců.
"Nevěřil jsem tomu, ale teď…" Ignitos se spěšně otočil k dalším dvěma magikům, kteří pracovali jako pomocníci strážců.
"Bille, zjisti mi, kolik mláďat magiků se narodilo za posledních 15 minut!"
Bill sedl k počítači, nebyl to klasický počítač, jen velký displej a pod ním namísto klávesnice další dotykový displej asi o velikosti normální klávesnice, který ležel na stole. Nic nebylo drátově propojené a nikde už nebyla veliká bedna, která je u klasických počítačů, dokonce ani nebylo nic v žádné zásuvce, která by to napájela elektrickým proudem.
Bill začal na displeji na stole něco rychle naťukávat, a potom už spěšně hlásil Ignitovi:
"V registru je dnes nově v tom čase jen jeden magik - Lucky, narozená 14. 6. 2000, před pár minutami v 10:36 a v evidenci je teprve dvě minuty. Rodiče Lucky: Olivia a Constantin." Po tomto hlášení všichni upřeli zrak na Ignitose a čekali, co bude následovat.
Ignitos se podíval na Billa.
"Díky."
Potom mluvil ke všem. "Tahle informace se nesmí dostat ven, nikdo nesmí vědět o tom, kdo je ta malá, jestli je to ona. Pokud to proklouzne, osobně najdu toho, kdo to udělal a bude to považováno za zradu. Musíme zajistit, aby byla v bezpečí, osobně to dám vědět radě a nikdo další už to vědět nesmí! Rozumíte?!"
Když všichni potvrdili, že rozumí, Ignitos se podíval na jednoho ze strážců:
"Riane, máš nyní vedení, musím za nimi do nemocnice. Volejte, kdyby něco."
Po těchto slovech řekl zaklínadlo, kolem něj se objevil proud zeleného světla a Ignitos byl ve dvou vteřinách pryč. Teleportoval se.

Nemocnice v tomto světě fungovaly jinak, při nejmenším poporodní oddělení. Jeden standardní pokoj tu vypadal, jako nadstandardní. Co se magiků týkalo, pokud si to mohli dovolit, zůstávali zde oba rodiče. To byl zrovna případ Constantina. Seděl na židli vedle postele, kde ležela jeho žena Olivia a držela malinkatý uzlíček, opravdu malinkatý.
Ozvalo se zaklepání na dveře.
"Dále." Řekl Constantin a ve dveřích se objevil Ignitos.
"Ahoj, novorodiče."
"Ignite, přišel ses podívat na malou?"
"No… ne tak docela."
Odpověděl, ale přišel blíž, aby se podíval na ten malý uzlíček, mládě magika se mnohdy vešlo do dlaní, jak se mláďata rodila malá a drobná a Lucky nebyla výjimkou, nevypadala nějak speciálně, jen tiše spala.
Ignitos se usmál: "To se na to podívejme. Dnes je to jen malý uzlíček a za týden už nás všechny bude zkoumat očima a za měsíc už bude pobíhat kolem vás."
"Ano."
Souhlasil Constantin.
"A za další měsíc už bude dokonce i odmlouvat, ale velice se těšíme."
"Snad to tak bude." Řekl Ignitos s menším povzdechem.
"Proč by to tak nemělo být?" Zeptala se Olivia nechápavě se zrovna ne veselým výrazem. Ignitos zavětřil, a poté se podíval na oba.
"Přišel jsem, abych vám sdělil, že dnes znamení světla zablikalo."
"Takže se dnes zřejmě narodil magik zmiňovaný v té legendě."
Reagoval Constantin.
"Ano. Prověřili jsme to. Jen jedno mládě se narodilo v rozmezí několika minut od té události."
Kývnul směrem k Lucky. "To vaše."
"Cože? To není možné." Olivia z toho očividně radost neměla. Vypadala rozrušeně, a protože Constantin mlčel a přemýšlel, pokračovala: "Nechci, aby naše dítě stálo proti nejhoršímu vrahovi, to nedovolím!" Ignitos se nadechl: "Bohužel se obávám, že výběr nezávisí na tobě, Liv."
"Jak nezávisí na mně? Je to moje dcera! Tohle nemužeš!"
Řekla Olivia najednou. "Slyšíš Hypere, to ti nedovolim!" Před nimi se náhle zjevil drak, tedy aspon jeho hlava a krk, Drak byl bílý s dvěma velkými zlatými rohy a 6 menšími rohy ktéré mu vyrůstaly od konce hlavy a jeho oči byly jasně modré. Jeho zjevení však bylo spíše průhledné, což znamenalo, že tento drak nejen, že nebyl v elementálním světě. Ale fyzicky byl dost daleko. Byl to Hyperos, Bůh světla.
"Chápu, že je to pro tebe, jako pro matku těžké, Olivie, ale tak to musí být."
Promluvil Hyperos a jeho hlas zněl jako burácení hromů.
"Proč?! Proč sis vybral právě jí?!"
"Protože ji znám už dnes, její povahu, její charakter, její síly i slabosti a právě proto jsem si ji vybral."
"Já nesouhlasím!"
"Nenech se pohltit strachem, důvěřuj mi!"
Po těchto slovech Hyperos zmizel. Olivia byla stále rozhořčená.
"Tohle prostě…"
Constantin jí položil ruku na rameno: "Neboj se, to zvládneme."
Podíval se na Ignitose. "Berem plně na vědomí, co jsi nám řekl. Co tedy bude následovat?"
"Už jsme informovali hlavní radu. Čekáme na odpověď, ale dá se očekávat jednání v nejbližší době. Tam se rozhodne, jak vše bude probíhat. Do té doby vás musím požádat, abyste o vaší dceři kvůli jejímu bezpečí raději nikomu neříkali, musíme snížit pravděpodobnost toho, že se o ní dozví on, na minimum."
Pohlédl znovu na Lucky, která klidně spala v blízkosti své matky a netušila, jaký rozruch způsobila svým narozením.

O 3 dny později probíhalo zasedání rady, které mělo rozhodnout, co bude pro Lucky z hlediska jejího bezpečí nejlepší. V čele rady byl Magik jménem Warmond, Ignitův otec a bývalý vůdce strážců. Rada měla 16 členů 11 magiků, včetně strážců a 5 elementálů, kteří vypadali úplně jako lidé, ale ovládali přírodní elementy.
"Veškerá data o jejím narození tedy byla vymazána?" Zeptal se Warmond.
"Ano." Potvrdil Ignitos.
"Dobrá, takže nyní je prioritou její bezpečí. Nějaké návrhy?"
"Měla by vyrůstat v odpovídajícím prostředí."
Řekl Raul, element větru.
"Můžeš nám to rozvést?" Zeptal se ho Warmond.
"Je-li skutečně vyvolená, měla by od raného věku být vychovávána například strážci, nebo někým z nás a připravována na boj." Vysvětli Raul.
"Nejsem si jistá, že je dobré tak malé mládě odtrhnout od rodiny." Namítla zemní elementka Catie.
"Strategicky je to dobrý nápad. Avšak neříkám, že je to ideální." Vyjádřil se ohnivý element Kalden.
"Ale tím ji připravíš o dětství." Poznamenal Rian.
"Rodina a dětství musí stranou, potřebuje výcvik." Řekl Raul rozhodně.
Ale ani Torrador s ním nesouhlasil.
"Nejsme přece vojenský výcvikový tábor. Lucky má právo na lásku a rodinu. Je to mládě, živý tvor. Nikoliv voják do zálohy."
"Není vojákem. Jsme dobrovolní ochránci světů."
Připomněla Raulovi vodní elementka Illeynne.
Waine řekl: "To je pravda. My jsme se tak rozhodli sami, nemůžeš k tomu druhé nutit."
"Dobře, ale v tomhle případě bychom měli být připravení."
Stál si Raul za svým.
"Jestli tě to tak moc trápí, Raule..." Začal Constantin - "Tak já jsem strážce a i moje manželka je dobrovolným ochráncem."
"Jo, ale jste jen dva."
Vrčel Raul.
"Pán zla je silnější, než my všichni."
"Takhle se asi nedohodneme."
Řekl jeden z magiků.
"Navrhuji střední cestu. Mládě necháme s rodiči, až bude v dostatečném věku, aby aspoň trochu chápala, o co tu jde, začne se trénovat a připravovat."
"Asi je to adekvátní řešení." Řekl Warmond přemýšlivě.
"Dobrá uděláme to tak, ale bude tu pár dalších opatření." Kouknul na Constantina.
"Přestěhujeme vás. A nejlépe hned, tím minimalizujeme riziko, že by se o tom stěhování mohl dozvědět někdo, kdo by neměl. A taky kolem vás bude rozmístěna boje schopná hlídka."
Ignitos mezitím vyhledal na počítači seznam utajených, které rada vybrala pro případy, jako byl tento. Warmond s Constantinem k němu přišli.
"Tady." Ukázal Warmond na jedno z označených míst. "Přestěhujeme vás do "Forest depths."
"Takže vzhledem k tomu, že je to tajné místo, předpokládám správně, že když budeme chtít tam, nebo odtamtud, půjde to jedině teleportací."
Ptal se Constantin, i když jeho otázka, byla spíše řečnická.
"Ano." Potvrdil Ignitos
"Nesmíte nikomu říct, kde to je a to nejen do doby, než vaše dcera povyroste." Řekl Warmond vážně. "Budeme to vědět pouze my, co jsme tady."
"Fajn. Jdu to oznámit Olivii, ať se připraví."
Gestem kývnutý se rozloučil s radou a odešel.
Uplynulo něco přes dva týdny.
3. Srpna, po druhé hodině ráno otřásl chrámem výbuch. Strážce, kteří tam byli, což byli všichni, kromě Constantina, to okamžitě vzbudilo.
Ignitos se šel podívat, co se děje. Pět útočníků, z nichž jeden měl takové brnění, že mu nebylo vidět do tváře, útočilo na chrám, ze kterého padaly k zemi trosky. Ostatní útočníci byli magikové. Magik, který útok vedl, přistál před Ignitosem, ostatní strážci se zatím dali do boje s útočníky.
"Ignite." Promluvil vůdce útoku, který měl černé vlasy husté strniště a tmavé oči, které byly plné nenávisti.
"Draiku." Odpověděl mu Ignitos stejným způsobem.
"Tak, kde je to mládě?"
"O žádném mláděti nic nevím, ale ty jsi zatčen za dvounásobnou vraždu a nepovolené klonování."
"Ale nepovídej, já si to mládě najdu. Jaké to je, vědět, že na smrti své rodiny máš svůj podíl?"
Ignitos zařval zuřivostí a vychrlil na Draika proud ohně. Draik útok úspěšně odrazil elektrickým štítem, a potom zaútočil elektrickým útokem na Ignitose, který dostal plný zásah o síle 3 tisíc voltů. Popálený a v bezvědomí padl k zemi. Draik se na něj díval.
"Mohl bych ti udělat tu laskavost a poslat tě za nimi do hrobu, ale tím bych ti pomohl od tvého trápení." Draik se podíval nad sebe. Aby získal lepší pohled na to, co se děje nad ním, udělal pár kroků dozadu. Strážci byli plně zaměstnaní bojem, ve kterém elementy létaly vzduchem, a odrážely se od sebe. Celé to připomínalo ohňostroj. Nikdo neměl tušení, že z dálky vše sleduje temná postava s rudýma očima a temnou energií, která vlála kolem celého jeho těla. Byl to magik v temné podobě, díky které nebylo moc poznat, jak ve skutečnosti vypadá. Magikům s touto schopností se říkalo Dark magikové.
Draik se usmál, jeho plán vyšel perfektně, otočil se a na všech čtyřech běžel pryč. Po nějaké chvíli vzlétl a připojil se k němu druhý magik. Neznámý temný magik, který vše sledoval, nyní sledoval hlavně Draika, přestože neletěl, byl dost rychlý, aby ho neztratil z dohledu.
Zhruba za hodinu doletěl Draik se svým komplicem na místo zvané Forest depths. Našel jediný dům, který tam byl, prolétl jeho okny, jedním tam, druhým zase ven a zařval. Constantin s Olivií byli samozřejmě hned vzhůru a to tak rychle, že Constantin, ještě stačil zaregistrovat, kdo na ně útočí.
"To je Draik, útočí na nás."
"Ale jak nás našel?"
"Nevím, zůstaň tu a dávej pozor na Lucky a volej Ignitovi."
Constatin s řevem vyletěl ven rozbitým oknem a k Draikově překvapení letěl rovnou na něj. Jeho pěst začala zářit zeleným světlem neutrální magiky - neutrální pěstí. Prudkou ranou srazil Draika ze vzduchu rovnou k zemi. Nečekal, že Draik není sám. Pocítil prudkou bolest, jak mu ledový reaver pronikl pravým bokem, Draikův spojenec měl Constantina doslova nabodnutého na meči vytvořeným ledovou magikou. Mávnul rukou a Constantina odhodil. Dopadl tvrdě k zemi. Rychle se zvedl a krvácející ránu snad ani nevnímal. Stáli před ním.
"Kahne?" Constantin poznal, že Draikův spojenec je magik, který patřil mezi bojovou obrannou jednotku. Po zavraždění jeho rodiny se nervově zhroutil, zřejmě se spojil s Draikem.
"Vzdej to." Řekl Kahn.
"Jsem ledový magik a ty neutrální, nemáš šanci."
"Dej mi to mládě a bude to bez krveprolití." Řekl Draik.
Olivia se zatím snažila dovolat do chrámu, ale tam to nikdo nebral. Objevila se hlídka, která k nim konečně dorazila. Opět došlo k boji, ale hlídka i s Constantinem měla početní převahu. Když už to vypadalo, že nad Draikem a Kahnem nakonec zvítězí, ozval se strašlivý řev. Temný magik, který sledoval Draika, se rozhodl zaútočit. Létal mnohem rychleji, než ostatní. V letu popadl jednoho z hlídkových bojovníků, vyletěl vysoko do vzduchu, kde i přesto, že to byl také magik, jej snadno zabil tím, že mu prokousl smrtelné místo, pak tělo odhodil.
"To je on." Řekl Kahn Draikovi.
"Já vím a šel by i po mně, prozatím mizíme." Řekl Draik zbaběle a s Kahnem se teleportovali pryč.
"Viděli jste, jak snadno…" Promluvil jeden z hlídky.
"Je to Dark magik, oni jsou silní." Řekl druhý z hlídky.
Třetí zavrtěl hlavou.
"Ale takhle ne."
"Myslím, že vím, kdo to je."
Řekl nakonec Constantin.
Temný magik, udělal ve vzduchu otočný manévr a mířil na Constantina a zbývající hlídku. Ještě než stačily zareagovat, vyslal na ně vlnu z temného elementu, která je prudce smetla. Magik zařval a do každé ruky popadl jednoho bojovníka a ve vzduchu je odhodil pryč. Jeho sílu ukazovalo i to, s jakou lehkostí to udělal. Znovu na ně vyslal temnou vlnu.
"Neutrální síla!" Ozvalo se mu za zády.
Constantin na něj vyslal ohromnou energetickou kouli neutrální magiky. Ta jej zasáhla. Oba čekali, co se bude dít. Magik náhle vyletěl velmi rychle a znovu vyslal temnou vlnu. Pak popadl posledního bojovníka a zabil ho stejným způsobem. Potom se střemhlavě řítil k zemi na Constantina, cestu mu ale zkřížila Olivia, která ho odrazila zemským štítem. Ačkoliv to temného magika skutečně odrazilo, jen se oklepal, zařval a letěl přímo na ní. Olivia zavrčela a letěla rovnou k němu.
Constantin se mezitím vzpamatoval a zoufale křikl na svou ženu: "Liv, nedělej to, je příliš silný!"
Olivia ho ale v zápalu boje nevnímala, vytasila drápy, kolem kterých se začala objevovat zemní energie - zemní dráp.
Zasáhla ho křížem, magikovi v temné podobě to ale nic neudělalo. Chytl ji za krk a už u země ji odhodil na dům. Uhodila se do hlavy a ztratila vědomí.
Magik se podíval na dům. Rozeběhl se tam. Constantin ho vší silou odrazil neutrálním štítem a běžel dovnitř sám, když našel svou dceru, která ležela a vyděšeně koukala kolem, zabalil ji rychle, ale pečlivě do deky, ze zásuvky vytáhl papírek a dal ho k ní. V tu chvíli se temný magik dostal k nim. Constantin ještě stačil Lucky teleportovat pryč. Když to temný magik viděl, nabodl Constantina na dva temné Reavery. Constantin tentokrát zařval bolestí.
Temný magik, promluvil chladným temným hlasem: "Řekni mi, kde je to mládě, kam si ho teleportoval?" Zaťal do něj temné meče ještě hlouběji, Constantin zasípal bolestí, ale neústupně řekl:
"Je pryč. Je v bezpečí a ty se nikdy nedozvíš, kde."
"Neboj, mám metody, kterými to z tebe vytáhnu. Bud zazpíváš, nebo tě zabiju."
Teleportoval se pryč i s Constantinem.
Strážcům se podařilo odrazit útok. Půlka chrámu ale skončila v troskách, všichni byli zranění a Ignitos byl stále ještě v bezvědomí. Ošetřovali je elfové - lékaři.
Teleportovala se tam i Olivia. Na tváři měla krev, která jí stekla od rány na hlavě a v očích měla zoufalství.
"Jsou tady? Prosím řekněte mi, že Constantin s Lucky jsou tady!" Náhle si uvědomila, co se kolem děje. "Co se tu stalo?"
"Napadli nás."
Weyne, strážce s ledovým elementem.
"Draik a jeho kumpáni." Torrador se zamračil.
"Ty krvácíš, Liv. Co se vůbec stalo, kde jsou Constantin a Lucky?"
"Draik napadl i nás."
Řekla Liv pomalu.
"Pak se tam objevil nějaký Dark magik. Já… já nevím, když sem se probrala, byli oba pryč."

Dořekla větu v slzách. Nikdo v tu chvíli neřekl ani slovo, všichni zarytě mlčeli. Došlo jim, co se stalo. Útok na strážce měl jen odvrátit pozornost. Skutečným cílem byli Constantin, Olivia a jejich malá Lucky, co ještě nebyla na světě ani měsíc. Draik věděl přesně, kde jsou, znamenalo to, že mu to někdo řekl. Ten někdo musel být jeden z nich, někdo z rady, někdo z vlastních řad je všechny zradil.
"Jak si to mohl dopustit, Hypere!" Cos to udělal?" Křičela Olivia v slzách a zoufalství. Hyperos se ji znovu zjevil.
"Znáš mě dlouho a přesto mě obvinuješ, že bych toto udělal? Já to nebyl. Zapomínáš na to, že ve vaší blízkosti je bůh temnoty." Olivia zavřela oči.
"Odpusť… Jsou naživu?"
"Ano. Tvého manžela odvedl Beelzethorův služebník. Ale já ho neopustím. Tvá dcera je v bezpečí. Můj syn bude s ní, příjme-li jej. Ale ty ted musíš být silná, musíš vytrvat." Potom Hyperos promluvil ke všem. "Mějte se na pozorů mé děti, jeden mezi vámi slouží temnotě a zradil vás. Budte silní a obezřetní. Nemužu s vámi ted být, když si nebudete vědět rady, poslouchejte mého syna, povede vás." Hyperos znovu zmizel Všichni věděli, že je ted čekají těžké časy. Pán zla bude mnohem víc útočit a shromaždovat pojence, aby jednou ovládl světy.

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama